Tatáž řeka života, která prýští mými žilami dnem a nocí, plyne světem a tančí v rytmickém tepu.
Tentýž život kolébá příliv a odliv v oceánu, kolébce zrození a smrti.
Cítím své údy, jak velebí tento vesmírný život.
A jsem naplněn hrdostí, neboť má krev tančí za velkého tlukotu života a věků.
/Thákur/
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Poprvé jsem něco takového viděla loni na Silvestra. Pouštěli jsme k nebi naše přání... Bylo to zvláštně mystické. Jen by mě zajímalo, kde zkončí zbytky... No ale není to nádhera?