|
7. srpen 2013 v 14.56 | rubrika: Moje tvorba
Hvězda na noční obloze, jež se zdá nejjasnější, je pouze odleskem tvých očí zářících prostorem i časem po staletí.
Láska ve tvém srdci objímá celý vesmír a touha, jíž utělesňuješ, |
přečteno: 45x | přidat komentář
|
|
31. květen 2013 v 14.40 | rubrika: Moje tvorba
Ulice jsou tiché a prázdné Všichni jsou doma Křičí a smějí se, pláčou nebo spí Všude je zvláštní prázdnota Podél šedivých zdí a chladných domů jde muž Kráří pomalu s hlavou svěšenou Bojí se podívat do tmy? Bojí se prázdnoty? Bojí se lidí? Ze zdi se drolí kamínky Muž zvedne hlavu a v jeho krásných čistých očích se objeví |
přečteno: 108x | přidat komentář
|
|
Ticho
17. listopad 2012 v 22.05 | rubrika: Moje tvorba
Ticho. Naprosté bezbřehé ticho. Trochu děsivé, ale přitom láskyplné a vřelé. Ticho plné očekávání, které jako by mělo každou chvíli vybouchnout. Ticho, které v sobě skrývá zvuk, který jako by se odrážel od nicoty. Zvuk ticha je ale ve skutečnosti zcela nehlučný. Ticho, které obsahuje pohyb. Pohyb, který je neslyšný a neviditelný. Ticho je k nevydržení a přesto je naprosto uklidňující. Ticho je blaženost naplněná životem. |
přečteno: 14x | komentáře (1)
|
|
10. květen 2010 v 22.16 | rubrika: Moje tvorba
Chci rozdat všechnu svou lásku, vydat ze sebe vše a ztratit se mezi ostatními. Chci se naučit lásku přijímat, lásce děkovat a lásku prožívat. |
přečteno: 164x | přidat komentář
|
|
Prší
10. květen 2010 v 21.14 | rubrika: Moje tvorba
Není zima, ale přesto mi kapky rychle dopadající na kůži nejsou příjemné. Běžím domů a usedám ke krbu. Plameny ohně působí poněkud malicherně ve srovnání s živlem, který právě venku ukazuje svoji sílu. Ve vzduchu se vznáší podivné napětí, jako by spolu oheň a voda bojovali. Ve chvíli, kdy teplo prostoupí celým mým tělem a osuší poslední mokré kapky, ucítím zvláštní klid. Musím se pousmát. Ne, žádný boj. To pouze jedno přechází v druhé, aby se tak vzájemně doplnilo.
/2010/ |
přečteno: 18x | přidat komentář
|
|
Ta, jenž vždy byla
10. květen 2010 v 21.13 | rubrika: Moje tvorba
Tiše, tichounce přichází Ta, jenž vždy byla Našlapuje zlehka, avšak místa, na která šlápne, budou rozeznatelná navždy Ve jménu Lásky, kterou zrodila a která zrodila jí, kráčí a zůstává.
/2006/ |
přečteno: 23x | komentáře (2)
|
|
Mořské vlny
10. květen 2010 v 21.12 | rubrika: Moje tvorba
Mořské vlny narážejí do tváře starce ležícího na pobřeží a zelené řasy pomalu zahalují jeho tělo Ještě nikdy necítil takový klid Jak je možné, že si nikdy nevšiml, jak úžasně září slunce? Jak to, že nikdy neslyšel tu krásnou hudbu.která zní všude okolo? "Bože, co jsem jen dělal celý život, že jsem necítil ten úžasný pocit, který rozechvívá mé tělo a prolíná se s nesčetným množstvím tónů všude okolo mě?!? Život je úplně jiný, než jsem si myslel. Život je velkolepý a nekonečný. Konečně začnu žít...!"
/2004/ |
přečteno: 57x | komentáře (2)
|
|
10. květen 2010 v 21.08 | rubrika: Moje tvorba
Plakal. Po tvářích mu stékaly slzy a on, tak silný a statečný, tomu nedokázal zabránit. Ani nechtěl. Už nemohl. Proč taky. Všechno skončilo. Je po všem a nic už nemá cenu. Jeho život už není důležitý. Není nic, co by ho zvedlo ze země a utišilo jeho zoufalství. Skrze bolest ucítil neuvěřitelnou prázdnotu. Jinou, než do té doby poznal. Takovou, kterou nejde ničím zaplnit. Byly doby, kdy měl pocit, |
přečteno: 98x | komentáře (1)
|
|
Sněhová vločka
1. květen 2010 v 15.36 | rubrika: Moje tvorba
Malá, něžná vločka sněhu padá v tichosti noci blíže a níž k zemi Jakoby bez dechu přichází a nikde není slyšet pláč ani křik Zázrak se rodí každým okamžikem ve všech koutech světa A malá přeněžná vločka přichází z nebes, aby ukázala světu krásu Tajemství noci a kouzlo dne Tolik ticha A přesto vše zpívá Malá, kouzelná vločka je plná štěstí, hrdosti a lásky Připravena dát nejvyšší oběť ze sebe samé Jen pro radost v dětských očích A v srdcích lidských bytostí |
přečteno: 47x | komentáře (2)
|
|
Vločky
16. prosinec 2009 v 10.27 | rubrika: Moje tvorba
Slunešní paprsek se dotýká země a rozehřívá zbytky sněhu. Malé vločky pláčí a mají strach, protože neví, co je čeká. A ony by navždy chtěly zůstat krásou... Však přijde poznání, že voda, ze které vzešly a v kterou se opět proměnily, se vpívá do kořenů květin rozkvétajících do dechberoucí nádhery.   |
přečteno: 202x | přidat komentář
|