Byla jednou jedna malá dušička a ta řekla Bohu, "Já vím, kdo jsem!"  

A Bůh řekl, "To je báječné! Kdo jsi?"

A malá dušička vykřikla, "Já jsem světýlko!"

Neznají mě ti, kteří si myslí, že jsem je z masa a kostí - dočastný poutník na této křehké vesmírné lodi Zemi, která mě zrodila.

 Protože jsem Duch - věčný, neporušitelný, nepodléhající prostoru ani času

"Pojď dál," řekl Bůh. "Tak ty bys se mnou rád udělal rozhovor?"

"Jestli máš čas," řekl jsem.

"Na hranici času a prostoru, ve chvíli zrození i umírání, na hranici počátku i konce, ve chvíli boje, vítězství a osvobození je objeven člověk, utkaný ze všech živlů, smyslů a citů.

Většinou neznáme všechny souvislosti. I když máš víru, potřebuješ také důvěru, že vše, co přichází, se děje ve tvůj prospěch. A to se vyjeví až časem. Někteří lidé přicházejí do našeho života a rychle odcházejí, někteří se stávají našimi přáteli a zůstanou na chvilku. Přesto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy - a my nezůstáváme zcela stejní, protože dobří přátelé nás proměňují!

Chceš-li mít v duši mír, kráčej poklidně hlukem a shonem a pamatuj, jaký mír v sobě skrývá ticho Vycházej se všemi lidmi a nevzdoruj. Svou pravdu vyjadřuj tiše a jasně a naslouchej ostatním, i těch hloupým a lhostejným, i oni ti mohou něco dát.

Vyhýbej se hlučným