Kdo četl předposlední díl románu Vinnetou, ví, že apačského náčelníka naprosto okouzlil zpěv, který slyšel od bílých osadníků, kterým spolu se svým bratrem Old Shatterhandem pomáhal v posledních dnech svého života v boji za spravedlnost. 

Když potom Vinnetou na hoře Hancock umíral, doprovázela ho na jeho poslední cestě právě tato píseň, kterou složil sám Karel May.

"Existují pozemské pravdy a existují nebeské pravdy. Pozemské pravdy nám posyktuje věda, nebeské pravdy jsou nám zjevovány. Věda své pravdy dokazuje. Co tvrdí zjevení, považují vědci

..."Mezi mými čtyřmi těsnými stěnami se rozjasnilo, stěny se rozestoupily. Nejprve jsem tušil, potom jsem viděl a nakonec jsem poznal ony sice skryté, ale přesto zřejmé souvislosti