Tatáž řeka života, která prýští mými žilami dnem a nocí, plyne světem a tančí v rytmickém tepu.

Tentýž život kolébá příliv a odliv v oceánu, kolébce zrození a smrti.

Cítím své údy, jak velebí tento vesmírný život.

A jsem naplněn hrdostí, neboť má krev tančí za velkého tlukotu života a věků.
 

/Thákur/

kerria: Jak zvláštní metafora. Čas od času natrefím na lidi, kteří něco podobného napíšou. Sama také vidím jistou podobnost mezi zrozením a smrtí. Není smrt jen zrození do "vyššího levelu" života?
Na podobné téma jsem kdysi napsala povídku: http://kerria.pise.cz/205-velky-tresk-i-a-zrodil-se-buh.html (pokud by tě to zajímalo). Myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy napsala.