Tatáž řeka života, která prýští mými žilami dnem a nocí, plyne světem a tančí v rytmickém tepu.

Tentýž život kolébá příliv a odliv v oceánu, kolébce zrození a smrti.

Cítím své údy, jak velebí tento vesmírný život.

A jsem naplněn hrdostí, neboť má krev tančí za velkého tlukotu života a věků.
 

/Thákur/

nicole*: to bylo úžasně... už zase brečím jak... ten začátek je přesně jako kdybych to psala já... nějak jsem ho "nevnímala", ale pak si čistím zuby a najednou z televize zpráva, že odešel... v životě sem nezažila nic takového, ani když mi umřeli někteří mí blízcí... prázdno... brečela jsem celou noc, a tu další a další... a nejvíc na tom nechápu, že jsem o něm nic nevěděla... pak jsem přesně jako ty začala hltat všechny informace a teď si nepouštím žádné jiné písničky než ty jeho... o prázdninách jsem se je všechny učila nazpaměť místo učení do školy =D... hrozně mě mrzí, že jsem se o něj nezačala zajímat už dřív a vím, že to vypadá povrchně jako mj umřel a teď z toho dělají bůhví co, ale prostě když něco existuje, neuvědomíte si co to pro vás znamená, dokud to není pryč... hrozně moc bych ho chtěla obejmout a zatančit si s ním jako fanynky na podiu... jenže to jsem ještě ani nebyla na světě, když byl v praze byly mi dva roky...
uff, to je dlouhé, omlouvám se, ale musela jsem to ze sebe dostat po tak krásném článku (konečně můžu psát česky, všude vymýšlím odpovědi v aj =D)...
loučím se se slovy, které byli v jednom komentáři, který se mi nesmírně líbí : miluji ensteina a jeho teorii... energie nikdy nemůže zaniknout... takže mj tu stále někde musí být...