Závěť

Ustanovuji svým univerzálním dědicem mládež světa. Celou mládež. Čím více se můj život blíží ke konci, tím více cítím povinnost vám znovu říci: lidstvo můžeme spasit jen tím, že ho budeme milovat.

Milovat se nebo zemřít.

Ale nestačí jen brečet ´mír´, ´mír´, aby mír přestal opouštět zemi. Je třeba jednat. Skrze lásku, pomocí lásky.

Pacifisté pendreku jsou falešnými bojovníky. Pokoušejí se dobývat a přitom dezertují. Kristus odmítal násilí, přijímaje kříž... Každá bytost má jedinečný osud. Naplňte svůj život s očima otevřenýma, buďte nároční a čestní. Pro skutečného člověka není nikdy nic příliš vysoko.  Jestliže něco chybí vašemu životu, je to proto, že jste nehleděli dost vysoko. Všichni stejní? Ne. Ale všichni rovni a všichni společně.

Jedinou pravdou je milovat se. Milovat jeden druhého, milovat se navzájem. Ne ve stanovené době, ale po celý život. Milovat ubohé lidi, milovat lidi šťastné, milovat neznámého, milovat bližního, který je na konci světa, milovat cizince, který je blízko vás. Milovat.

Mír na světě nesjednáte jinak než obohacováním svého srdce. Být skutečně bratry.

Nuže... zítra? Zítřek, to jste vy.

Raoul Follereau

Raoul Follereau zemřel 6. prosince 1977 v Paříži. Tento apoštol malomocných zasvětil celý svůj život boji proti lepře a předsudkům, které tuto nemoc zahalovaly. Jeho naprostá láska k bližním, nejposlednějším mezi posledními, podpíraná hlubou vírou v Boha, dovedla Raoula Follereaua k 32 cestám kolem světa, při kterých apeloval na svědomí občanů bohatých zemí a z kterých přivážel materiální pomoc, lásku a útěchu i do nejzapomenutějších leprosárií.