"Soucit bolí. Jestliže se cítíte být spojeni se vším, zároveň se cítíte být za všechno zodpovědní. A nemůžete se odvrátit. Váš osud je spjat s osudy ostatních. Musíte se naučit buď nést celé universum, nebo jím být rozdrceni. Musíte se stát natolik silnými, že budete svět milovat, a zároveň tak prázdnými, že dokážete sedět u jednoho stolu s jeho největšími hrůzami."

 Andrew Boyd     

"Nenechte se mýlit - osvícení je destruktivní proces. Nemá nic do činění s tím, že se staneme lepší nebo že budeme šťastnější. Osvícení je rozpadnutí nepravdy. Je to pohled skrze fasádu předstírání. Je to naprosté vyhlazení všeho, o čem jsme si mysleli, že je pravda."

Adyashanti

 "Nezáleží na tom co, my čekáme od života, o čem my sníme a po čem toužíme, ale záleží na tom, co život očekává od nás..."

Frankl

Podělíme se společně o krásný sen - sen, který si zamilujete tak, že jej budete chtít mít navždy. V tomto snu jsme uprostřed krásného, teplého a slunečného dne. Slyšíme ptáky, vítr a říčku. Jdeme k říčce. Na břehu sedí v meditaci starý muž a my vidíme, že z jeho hlavy vyzařuje krásné pestrobarevné světlo.

Jeden člověk se neustále cítil zavalený životními problémy a postěžoval si na ně slavnému duchovnímu mistrovi."Už to nevydržím! Takový život se nedá snést!” 
Mistr vzal hrst popela a vhodil ho do sklenice s vodou, která stála na stole."To je tvoje trápení,” řekl a ukázal na sklenici.Všechna voda uvnitř se popelem zakalila a byla špinavá. Mistr sklenici vylil. 
Potom znovu nabral hrst popela, ukázal ji muži a vyhodil ji z okna do moře. 
Popel se v mžiku rozptýlil a moře bylo stejné jako dřív. "Vidíš?” řekl mistr. "Každý den se musíš sám rozhodnout, jestli budeš sklenicí vody, nebo mořem."

Je to dobrá cesta, ale jak se stát mořem, když se někdy pokoušíte pouze o to, nevyschnout ve sklenici? 

Návod k použití života

• §1) Obdržíte tělo. Toto tělo je nové a jedinečné. Nikdo jiný nedostane totéž tělo.

• §2) Obdržíte mozek. Může být výhodné ho používat.

  [ Pokračování článku ]

"Nevidíme věci takové, jaké jsou, vidíme je takové, jací jsme my."

Anais Nin