A ještě jedna velice prospěšná informace: Italský doktor onkolog Dr. Simoncini (www.curenaturalicancro.com) s úspěchem již řadu let používá pro úplné vyléčení pacientů a tedy zahubení rakoviny v lidském těle jedlou sodu (soda bicarbona), která již po několika dnech či týdnech užívání prokazatelně bezezbytku umoří a zcela zahubí veškeré rakovinové nádory v lidském těle. Je to dáno faktem, že rakovina - jinak pandemická houba či plíseň rodu Candida, obecně miluje kyselé prostředí a v něm také prosperuje a hojně bují, naopak zásadité prostředí jí moří a ničí.
Léčba jedlou sodou zmenšuje nádory
13.05.2011 21:28
Allison Biggar
Jedlá soda je už odedávna používána pro mnoho účelů: například odstraňuje zápachy v chladničce, pomáhá čistit koberec nebo vybělit zuby. Avšak jen málo lidí ví něco o tom, že může být využita i jako účinný alternativní lék v případě rakoviny. Tato metoda se osvědčila především u rakoviny krku, tlustého střeva, střev a oblasti konečníku. Pokud navíc tento způsob léčby porovnáme s přemrštěnými náklady na chemoterapii nebo ozařování, pak léčba jedlou sodou nás nestojí prakticky nic. A navíc je to humánní a neinvazivní metoda – což nikdy nemůžeme tvrdit o běžných způsobech léčby rakoviny. To nejhorší, co by se mohlo stát v případě léčby sodou, je žádný účinek. A už jen to je velké plus, pokud vezmeme v potaz ničivost běžných léků nebo operací, používaných při léčbě rakoviny, kdy dochází k poškozování imunitního systému a tělo se dostává do stavu těžkého šoku.
Médii v Čechách proběhla nedávno zpráva o jednom nenakupujícím důchodci v supermarketu.
Tisk to popsal následovně: Když 62 letý muž neztrácí hravost, ani ve vyšším věku. Proč zakazují vstup p. Novákovi do Supermarketu? Ve zprávě je napsáno, že níže uvedený seznam přestupků zachycených bezpečnostními kamerami nepomohl a na výzvy a napomenutí zaměstnanců SBS reagoval p. Novák slovy: "Pokud tu moje žena nakupuje a nutí mě, abych tu byl také, tak já se tady ty 2 hodiny strašně nudím!! "
Za posledních 6 měsíců jej přistihli při této činnosti:
8. ledna - vzal z regálu 25 balení kondomů a náhodně je vkládal do nákupních vozíků jiným nakupujícím, když se na něj nedívali...
16. ledna - nastavil všechny budíky v oddělení domácích potřeb tak, aby zvonili jeden po druhém v 5 minutových intervalech...
Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení
pro dlouhodobě nemocné v Ashludieově nemocnici poblíž Dundee ve Skotsku.
Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila,
že ji opsali a báseň pak putovala pocelé nemocnici a dál.
----------------------------------------
Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.
Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.
Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.
Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.
Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,
Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.
A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.
Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu... Teď už - MĚ uvidíte!
"Dobré jitro ........ momentálně nejsme doma.
Po zaznění zvukového signálu zanechte prosím vzkaz:
jestliže jste jedno z našich dětí, zmáčkněte - jedničku
dále pak číslo od jedné do pěti podle pořadí, jak jste se nám narodili, abychom věděli, koho z vás máme očekávat,
- jestliže potřebujete, abychom vám hlídali vaše děti, zmáčkněte - dvojku
- potřebujete-li si půjčit naše auto, zmáčkněte - trojku
- jestliže potřebujete, abychom vám vyprali a vyžehlili prádlo, zmáčkněte - čtyřku
- chcete-li, aby dnes u nás spala vnoučata, zmáčkněte - pětku
- jestli chcete, abychom vyzvedli vnoučata ze školy, pak zmáčkněte- šestku,
- jestliže chcete, abychom uvařili na neděli, nebo vám nedělní oběd doručili k vám domů, zmáčkněte - sedmičku
- chcete-li přijít najíst se k nám, zmáčkněte - osmičku
- potřebujete-li od nas peníze, zmáčkněte - devítku
- máte-li v úmyslu pozvat nás na večeři nebo nás vzít na výlet, začněte hovořit, posloucháme !!!!!